Přestože je káva druhou nejprodávanější komoditou na světě, jen málokdo se zamyslí nad její historickou stránkou. O jejím původu se ještě jako tak vedou rozhovory, co se však kávovarů týče, jen pár lidí ví o jejich vzniku. Pojďme se tedy podívat na vývoj strojů, díky nimž dodnes můžeme popíjet tento magický nápoj.
Výrobu kávy ovlivnilo 19. století, které se nazývalo také stoletím páry. Prvního předchůdce kávovaru, který využíval páru, vymyslel podnikatel Angelo Moriondo. Svůj výmysl představil na výstavě v Turíně. Předností tohoto kávovaru byla kontrola pohybu páry a vody přes kávovar. Kávovar se však nikdy nezačal vyrábět průmyslově. Ve 20. století přicházejí na scénu Italové s dnes již známými jmény výrobců kávovarů. V roce 1901 Luigi Bezzera z Milána vylepšil Moridnův kávový stroj – přidal k němu filtry, přes které káva tekla do čtyř šálků. O čtyři roky později jeho vynález odkoupil Desiderio Pavoni, který pod hlavičkou své firmy La Pavoni začal kávovary vyrábět průmyslově. Princip prvních kávovarů byl v podstatě jednoduchý – protlačovaly horkou vodu přes umletou kávu. Ve většině případů to způsobovalo, že výsledný nápoj měl spálenou chuť. V tomto období přichází na pomyslnou historickou scénu také Pier Teresio Arduino. Ten v roce 1927 založil firmu Victoria Arduino, která si dala patentovat kávovary s udržitelnou vodou při bodu varu.
Píše se rok 1933 a Ital Alfonso Bialleti přichází s vynálezem jednoduchého přenosného kávovaru s názvem Moka express. Třídílný tlakový přístroj, vyrobený záměrně z hliníku ve tvaru malé konvičky pracoval na principu espressa za použití vysokého tlaku vodní páry. Ani sám pan Bialleti se netajil tím, že při vývoji tohoto typu pomocníka v přípravě kávy se inspiroval právě kávovarem z Milána.
V roce 1938 technik Cremonesi vynalezl pístový kávovar, který fungoval tak, že píst protlačoval přes kávu pouze horkou vodu a ne páru. Výsledkem byla vzniklá crema na vrchu nápoje.
Druhá světová válka stopla vývoj kávovarů. Po válce, v roce 1948 odkoupila firma Gaggia od vdovy po Cremonesim jeho patent a začala jej vylepšovat. Vznikl typ kávovaru Gilda s topnou jednotkou a ohřevností vody na cca 105 °C. Typickým znakem pro tento typ byl bajonet, pomocí něhož se po nasazení páky s kávou stáhla pružina a do kužele natekla horká voda. Po puštění rukojeti se pružina vracela do původního postavení a protlačovala horkou vodu přes páku. Tyto typy kávovarů můžeme i dnes vidět v některých provozech.
Další vylepšené dílo spatřilo světlo světa až v roce 1961. V letošním roce byl na trh uveden vylepšený pákový kávovar, pod hlavičkou italské firmy Faema. Namísto ruční síly vytvářel tlak motorek, který poháněl rotační čerpadlo. Přes speciální hlavu s označením E61, ve které se nacházel 9 barový ventil, vždy za pomoci právě zmiňovaného ventilu, propustil do páky s kávou jen 9 barů a otevřel se vždy, když byl tlak větší. Kvalitní espresso mohlo být hotovo za 20 vteřin. Od té doby až dodnes se princip kávovarů příliš nezměnil. Právě díky kávovaru Faema E61 se začal psát jeden z posledních důležitých milníků kávovarů, ze kterých i dodnes čerpají mnozí výrobci. Není žádným překvapením tak nalézt ve stylových provozech právě obnovený a technicky opravený stroj Faema E61 s odkazem na všechno to dobré, co bylo kdysi vynalezeno.
Káva je černým zlatem a proto není divu, že ji v minulosti objevili lidé, jejichž jména jsou dnes v oblasti kávovarů velmi známá. Kromě toho je káva druhou nejprodávanější komoditou z pohledu mezinárodního obchodu a tak předpovědi do budoucna jasně naznačují, že stále větší množství lidí si bude chtít vychutnávat stále lepší a lepší šálek kávy. Třeba iv domácích podmínkách. Můžeme očekávat, že poptávka po profesionálních kávovarech do obyčejných domácností vzroste, a proto bude důležité umět si vybrat kvalitní značku poskytující takové zázemí strojů, které vychází z historie a někdejšího udávání směru v espresso strojích.
Samuel Chlupek